Formy podnikání v ČR pro začínající podnikatele

Zahájení podnikání je pro mnoho lidí zásadním krokem, který může rozhodnout o jejich budoucím profesním i finančním směru. Ještě před prvním klientem nebo vystavenou fakturou je ale potřeba správně zvolit právní formu podnikání. Každá možnost — ať už živnost (OSVČ), společnost s ručením omezeným, akciová společnost, spolek či družstvo — má své specifické výhody, nevýhody, náklady na založení i odlišnou míru odpovědnosti. Správná volba přitom závisí na tom, zda plánujete podnikat sami, ve větším týmu, jak rychle chcete růst, jaké riziko jste ochotni podstoupit a jaké povinnosti jste připraveni nést. Tento článek vám pomůže udělat si ve všech variantách jasno, porovnat je a vybrat formu, která nejlépe odpovídá vašim plánům a možnostem v roce 2025 i s výhledem na další roky.

OSVČ (živnostník)

OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) je fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění. Podnikatel s živností ručí za své závazky celým svým majetkem, avšak nemá povinnost vést podvojné účetnictví. Začít je možné velmi rychle – stačí ohlášení živnosti u živnostenského úřadu (správní poplatek 1 000 Kč osobně nebo 800 Kč elektronicky) a základní registrace na finančním úřadě a u zdravotní a sociální pojišťovny. OSVČ platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění podle pevně stanoveného minimálního vyměřovacího základu, který se každoročně mění s výší průměrné mzdy.

• Výhody: Jednoduchá a levná forma podnikání s minimálními administrativními náklady (registrace živnosti od 800 Kč). Přímá kontrola nad podnikáním, možnost vstoupit do režimu paušální daně s nízkou měsíční platbou (1. pásmo paušálu vzroste v roce 2026 z 8 716 Kč na 9 984 Kč). Při podnikání jako OSVČ lze uplatnit také různé daňové výhody (sleva na poplatníka, daňové zvýhodnění na dítě, paušální výdaje podle druhu živnosti apod.).
• Nevýhody: Podnikatel odpovídá neomezeně celým svým majetkem, pokud firma dluží. Zároveň musí odvádět povinné pojištění i při nízkém zisku – minimální zálohy na sociální pojištění (důchodové) činí 4 759 Kč měsíčně pro rok 2025 a minimální záloha na zdravotní pojištění 3 143 Kč. V roce 2026 se tyto zálohy podle vládního konsolidačního plánu zvýší na 5 720 Kč (sociální) a 3 306 Kč (zdravotní). To znamená nárůst povinných odvodů na více než 9 000 Kč měsíčně, tj. o více než 1 000 Kč navíc oproti roku 2025. Další nevýhodou je, že OSVČ nemůže snadno získat kapitál od investorů a při větším růstu firmy může být nevýhodou nižší důvěryhodnost u obchodních partnerů.
• Vhodné pro: Jednotlivce a malé podniky, kteří chtějí začít rychle podnikat bez velkého kapitálu – např. řemeslníky, konzultanty, freelancery nebo majitele malých živností. Ideální pro činnosti s nižšími finančními náklady a pro podnikatele, kteří neplánují rychlý růst či zapojení investorů. OSVČ je výhodná také jako vedlejší činnost (např. k zaměstnání), kdy lze ušetřit na odvodech, pokud příjmy z podnikání nejsou hlavním příjmem.
• Náklady na založení: Správní poplatek za ohlášení živnosti činí 1 000 Kč při osobním podání nebo 800 Kč při elektronickém podání. Dále je třeba počítat s účetními náklady a případným poplatkem za založení bankovního účtu. Založení OSVČ nevyžaduje základní kapitál ani notářské ověření zakládajících dokumentů.
• Změny 2025/2026: V roce 2025 se zvýšila sazba sociálního pojištění – minimální vyměřovací základ OSVČ pro hlavní činnost je 16 295 Kč, z čehož vyplývá minimální měsíční záloha 4 759 Kč. Od roku 2026 měl být vyměřovací základ navýšen na 40 % průměrné mzdy (cca 19 587 Kč) a tím i záloha vzrůst na 5 720 Kč, ačkoliv nově vzniklá koaliční vláda slibuje toto zvýšení zmírnit. Minimální záloha na zdravotní pojištění vzroste z 3 143 Kč (2025) na 3 306 Kč (2026). U daně z příjmů fyzických osob zůstávají sazby 15 % a 23 %, ale hranice pro 23% sazbu se pro rok 2025 posouvá na 1 676 052 Kč ročně (36násobek průměrné mzdy) a pro rok 2026 na 1 762 812 Kč. OSVČ mohou nadále využít režim paušální daně (bez podávání daňového přiznání), ale měsíční odvod v nejnižším pásmu vzroste z 8 716 Kč na 9 984 Kč. V oblasti odvodů a daní se tedy pro OSVČ v příštích letech očekává celkové zdražení podnikání, byť státní správa nabízí některé úlevy (např. možnost odložit placení záloh pro začínající podnikatele či rozšíření paušálního režimu).

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je kapitálová korporace, kde společníci ručí za závazky firmy pouze do výše nesplacených vkladů do základního kapitálu. I jediný zakladatel může založit s.r.o. a nemusí vklad splatit před zápisem (základní kapitál minimálně 1 Kč, byť praxe doporučuje vyšší kapitál kvůli důvěryhodnosti). Na rozdíl od OSVČ je nutné sepsat zakladatelskou smlouvu u notáře a následně podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Tím firma získá právní subjektivitu. Společnost musí vést podvojné účetnictví (audit je povinný při překročení zákonných limitů) a plnit povinnosti například v oblasti DPH či zaměstnávání.

• Výhody: Hlavní výhodou je omezené ručení společníků – osobní majetek vlastníků je chráněn. S.r.o. navíc často působí důvěryhodněji pro obchodní partnery než OSVČ. Společnost může mít více společníků (včetně zahraničních), umožňuje snadnější vstup investorů a převedení obchodních podílů. Manažerské orgány (jednatelé) dovolují lepší rozdělení kompetencí. V daňové oblasti může s.r.o. optimalizovat tím, že zisky není nutné ihned vyplácet (daň z příjmů právnických osob se platí 21 %) a lze plánovat investice či využít daňové odpisy.
• Nevýhody: Založení s.r.o. je administrativně náročnější a finančně dražší než OSVČ. Je třeba notářský zápis – sazba podle tarifu (řádově 4–7 tis. Kč) – a správní poplatek za zápis do obchodního rejstříku (6 000 Kč, v případě elektronického podání pouze 2 700 Kč). Nutné je i splnění dalších formálních náležitostí (ověření podpisů, založení účtu apod.). Po založení s.r.o. je povinnost vést podvojné účetnictví, zasílat účetní závěrku a platit daně (DPH, daň z příjmů). Další nevýhodou může být omezená flexibilita při rychlém rozhodování (musí se dodržovat formální procedury valných hromad) a neumožňuje se jednání v paušálních výdajích jako u OSVČ.
• Vhodné pro: Středně velké až větší projekty, kde je výhodné sdílet riziko mezi více osobami a využít investice. Firmy, které plánují zaměstnávat více pracovníků nebo expandovat, profitují z formy s.r.o. Také podnikatelé, kteří hodlají spolupracovat s investory či potřebují větší kapitál, volí s.r.o. S.r.o. je vhodná pro obchodní aktivity či výrobu, kde je rozumné oddělit osobní a firemní majetek.
• Náklady na založení: Nejvýraznějšími výdaji jsou notářské poplatky (sepsání zakladatelské smlouvy – zhruba 4–7 tis. Kč) a poplatek soudu za zápis do OR (6 000 Kč při osobním podání, 2 700 Kč elektronicky). Dále se platí 1 000 Kč za ohlášení živnosti (nezávisle na počtu podnikatelských živností). Nutné jsou i výdaje za ověření podpisů a kopie dokumentů (cca 50 Kč za podpis) a případně poplatek za založení bankovního účtu (~500 Kč). Celkem tedy bez základního kapitálu (min. 1 Kč) vyjde založení s.r.o. nejčastěji na zhruba 10–15 tisíc korun. Ačkoli může být základní kapitál nejnižší 1 Kč, v praxi firmy volí vyšší vklady – velmi nízký kapitál totiž může komplikovat čerpání úvěrů či lákat investory.
• Změny 2025/2026: Zákon o daních z příjmů stanovuje pro společnost rovnou sazbu 21 % (od roku 2024; původně 19 %). Nová vláda v koalici avizuje, že chce sazbu vrátit na 19 %, ovšem konkrétní návrhy nejsou v době psaní článku schváleny. U OSVČ a zaměstnanců ve firmách rostou průměrné mzdy, což zvyšuje i maximální vyměřovací základ pro odvody sociálního pojištění na 2 350 416 Kč v roce 2026 (oproti 2 234 736 Kč v roce 2025). To znamená o něco vyšší odvody na sociálním a zdravotním pojištění za jednotlivé zaměstnance. Od roku 2024 se také upravila povinná evidence reálných majitelů u obchodních korporací (zveřejnění skutečných majitelů na stránkách justice). U s.r.o. lze využít některé novely zákona o obchodních korporacích (např. elektronickou formu zápisu či zjednodušené jednání na dálku), ale žádná zásadní změna zakládacích pravidel pro rok 2025/2026 nebyla přijata.

Spolek (zapsaný spolek)

Zapsaný spolek je právnická osoba založená minimálně třemi osobami (fyzickými nebo právnickými) na základě stanov a ustavující schůze. Hlavním cílem spolku není dosažení zisku, ale uspokojování společného zájmu členů či veřejný prospěch (spolek sice může podnikat, ale jen jako vedlejší činnost). Ke vzniku je třeba schválit stanovy a podat návrh na zápis u příslušného krajského soudu. Spolek má orgány – obvykle valnou hromadu členů a výkonný výbor – a funguje demokraticky (každý člen má zpravidla jeden hlas).

• Výhody: Spolek nabízí nízké náklady a jednoduché založení. Jeho správní poplatek za zápis do rejstříku činí 1 000 Kč (při elektronickém podání často odpadající). Spolek může vlastnit majetek, uzavírat smlouvy a žádat o dary, dotace či granty (např. z veřejných fondů). Členové mají jasná práva a povinnosti definovaná ve stanovách. Právní subjektivita umožňuje provozovat i větší akce nebo provozovny (např. sportovní klub, kulturní sdružení apod.)
• Nevýhody: Spolek nesmí rozdělovat zisk mezi své členy – veškerý profit musí zůstat ve spolku a sloužit k naplňování jeho cíle. Členové ručí na rozdíl od s.r.o. za závazky spolku většinou celým svým majetkem (není-li ve stanovách upraveno jinak). Správa spolku vyžaduje alespoň základní formálnost – pořádání členských schůzí, voleb a vedení zápisů. Při řízení hospodaření je třeba dodržovat zákonné postupy (např. povinnost vést účetnictví, pokud je to vyžadováno).
• Vhodné pro: Sdružení lidí se společným cílem, kteří nechtějí či nemohou podnikat za účelem zisku. Typicky se spolek zakládá pro sportovní kluby, občanská sdružení, kulturní či zájmová sdružení, profesní komory, dobrovolné hasiče apod. Spolek je vhodný, pokud činnost nemá být primárně komerční, ale třeba obecně prospěšná nebo vzdělávací. Pro čistě podnikatelskou činnost je méně vhodný, protože zisk nesmí rozdělovat.
• Náklady na založení: Podání návrhu na zápis spolku stojí 1 000 Kč (navrhovatel může využít elektronické podání, kdy správní poplatek často odpadají). Dále je potřeba právní sepis stanov (možné i vlastními silami), případně odměna advokáta či konzultanta (obvykle v řádu 3–10 tisíc Kč). Pro spolek je také třeba mít sídlo – často se využívá virtuální adresa, což může být na 0–100 Kč měsíčně. V porovnání s firmami jsou však náklady spíše symbolické.
• Změny 2025/2026: Na právní režim spolků od roku 2014 (nový občanský zákoník) nevstoupily k datu 2025 výrazné změny. Zůstávají v platnosti stejná pravidla pro daně: spolek jako nezisková organizace může čerpat daňovou slevu či dotace, ale musí vést řádné účetnictví, a pokud má obrat nad 2 mil. Kč, podléhá DPH (limity pro DPH zůstávají v platnosti). Daňové zvýhodnění na vyplacené odměny (sponzoring) zůstává obdobné. Nutné je sledovat případné novelizace zákona o daních (např. zvýšení limitů) a zákona o veřejných rejstřících, ale pro malé spolky žádný zásadní rozdíl 2025/2026 nenastal. Spolek lze kombinovat s obecně prospěšnou společností (o.p.s.) či nadačním fondem, pokud by měl poskytovat veřejně prospěšné služby se státními či krajskými granty (pravidla těchto forem ovšem podléhají dalším požadavkům).

Akciová společnost (a.s.)

Akciová společnost je kapitálově nejsložitější forma vhodná pro velké podniky s potřebou vysokého kapitálu a volného oběhu akcií. Základní kapitál a.s. je rozvržen na akcie – jejich akcionáři mají hlasovací právo a podíl na zisku (dividendu). Stejně jako u s.r.o. společníci (akcioniáři) ručí za dluhy společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. A.s. může mít jediného zakladatele (fyzickou či právnickou osobu) nebo jich více; vyžaduje však sofistikovanější orgány (např. monistický či dualistický systém řízení) a povinnou auditovanou účetní závěrku při překročení zákonných limitů.

• Výhody: A.s. umožňuje snadnou emisi akcií a shánění kapitálu na kapitálových trzích. Je důvěryhodnou formou pro rozsáhlé projekty, mezinárodní obchod či vstup na burzu. Akcionáři mohou obchodovat s akciemi, na rozdíl od s.r.o. tedy neexistují restrikce pro převod podílů. A.s. ručí omezeně, což oslabuje osobní riziko majitelů. Tato forma je vhodná pro podniky, které počítají s velkým růstem, mají mnoho investorů nebo plánují veřejnou nabídku akcií.
• Nevýhody: Založení a.s. je administrativně i finančně náročné. Základní kapitál činí minimálně 2 000 000 Kč(50% musí být splaceno již při vzniku, tj. nejméně 1 mil. Kč vloženo do účtu či formou nepeněžního vkladu). Kromě toho se platí poplatky podobné jako u s.r.o. – notář (5–10 tis. Kč), soud (8 000 Kč při notářském podání, 12 000 Kč při běžném podání), živnostenské oprávnění 1 000 Kč (více koncesí apod.), znalecké posudky pro nepeněžité vklady (řádově několik tisíc). Celkově si založení a.s. vyžádá řádově desítky tisíc korun plus kapitál. Po založení je potřeba dodržovat strohé korporátní postupy – pravidelné valné hromady, reportování, vedení podvojného účetnictví a povinnosti spojené s auditem či hlášením skutečných majitelů. Vedení a.s. je tedy náročnější než u s.r.o. i OSVČ.
• Vhodné pro: A.s. volí podnikatelé pro rozsáhlejší projekty, kde je nutný vyšší kapitál a přístup na kapitálový trh. Typicky se jedná o velké investiční nebo průmyslové firmy, finanční instituce či startupy s cílem rozšířit kapitál prostřednictvím emise akcií. Forma je přínosná tam, kde se počítá s dalšími akcionáři či veřejnou nabídkou akcií. Pro malé podnikání je a.s. zbytečně složitá a neefektivní.
• Náklady na založení: Podle orientačního přehledu stojí u a.s. notářské poplatky přibližně 5–10 tis. Kč za zápis zakladatelské listiny, soudní poplatek za zápis do OR je 8 000 Kč (notářsky) nebo 12 000 Kč (soudem). Ohlášení živnosti vyjde na 1 000 Kč a případné znalecké posudky (pro ocenění nepeněžních vkladů) vyjdou na 5–20 tis. Kč. K tomu připočtěte základní kapitál 2 mil. Kč (z toho nejméně 30 % splaceno při vzniku). Celkově při zřizování a.s. počítejte s částkou řádově stovky tisíc korun (včetně kapitálu). Samotná doba založení může trvat několik týdnů až měsíců.
• Změny 2025/2026: U a.s. platí stejné daňové režimy jako u s.r.o.: daní se sazbou 21 % a platí se povinnosti v oblasti DPH či odvodů zaměstnanců. Od roku 2025 se zvýšil procentní podíl sociálního a zdravotního pojištění pro zaměstnance (celkem 7,1 % základní sazba) – ale tuto změnu platí i pro zaměstnance a.s. Změna výše průměrné mzdy ovlivňuje i technické limity, ale konkrétní normy pro vedení a.s. zůstávají stabilní. K legislativním změnám patří zrušení ročního limitu osvobození pro prodej akcií u fyzických osob (od 2026 se po pěti letech držby nezdaní žádná částka z prodeje akcií), což může být zajímavé pro akcionáře a.s. investory. Jinak však pro založení a fungování a.s. v letech 2025–2026 žádné zásadní novinky kromě obecně platných změn v daních neplatí.

Družstvo

Družstvo je specifická obchodní korporace založená minimálně třemi osobami (těmi jsou zpravidla zakladatelé – buď fyzické či právnické osoby). Cílem je podnikat nebo uspokojovat potřeby členů (např. bytové družstvo, zemědělské družstvo či spotřebitelské družstvo) s demokratičtějším rozhodováním (každý člen má jeden hlas). Družstvo sdružuje majetek členů do společného fondu a spravuje ho prostřednictvím svých orgánů (předsednictva a kontrolní komise). Podíl členů na základním kapitálu stanovují stanovy, minimální základní kapitál zákon nestanovuje, obvykle se zakládá kolem 30 000 Kč.

• Výhody: Členové družstva ručí za závazky družstva pouze do výše svých členských vkladů, což omezuje jejich riziko. Družstvo jako právnická osoba může uzavírat smlouvy, vlastnit majetek a podnikat. V ideálním případě funguje na demokratickém principu (platí „jeden člen, jeden hlas“), což umožňuje rovnoprávné rozhodování. Družstvo je vhodné pro společné podnikání a může získávat dotace či granty (např. zemědělská družstva či domovní družstva často čerpají státní podpory). Člen družstva také zpravidla může pobírat mzdu z družstva jako zaměstnanec.
• Nevýhody: Založení družstva je složitější než spolek a vyžaduje zpracování stanov a konstitutivní schůze se zápisem. Vyšší je i míra regulace (např. účetnictví, publikace výročních zpráv). Družstevník musí splnit kádrové požadavky stanovené zákonem (např. dospělost, právní způsobilost). Podobně jako u spolku družstvo musí nakládat se ziskem ve prospěch členů nebo rezervního fondu, nikoliv rozdělovat mezi členy formou dividend.
• Vhodné pro: Družstvo volí skupiny podnikatelů či společenství s potřebou společného podnikání. Příklady jsou bytová družstva (hromadné vlastnictví bytů), zemědělská družstva (společné hospodaření na půdě), obchody (např. potravinová družstva) nebo sociální projekty (sociální družstva). Družstvo je vhodné, pokud se podnikání zakládá na kolektivním vlastnictví a chce se prosadit demokratické řízení.
• Náklady na založení: Doporučuje se složit základní kapitál (např. 30 000 Kč) ještě před podáním návrhu na zápis. Návrh na zápis se podává k rejstříkovému soudu a platí se za něj soudní poplatek 6 000 Kč (při elektronickém podání 2 700 Kč). Dále je obvyklé využít služeb notáře (ověření podpisů ke stanovám) a případně poradce – to vše dohromady činí zřízení družstva řádově 10–20 tisíc korun. Z hlediska dokumentace se postupuje podobně jako u s.r.o.: sepsání stanov, ověření, získání živnostenských oprávnění (je-li potřeba) a nakonec zápis.
• Změny 2025/2026: U družstev ani v roce 2025/2026 nedošlo k zásadním legislativním změnám. Platí i nadále zákon o obchodních korporacích a příslušné prováděcí předpisy. Důležité jsou stejná pravidla pro účetnictví a daně: družstvo platí daň z příjmů právnických osob 21 % a odvádí DPH od obratu 2 mil. Kč. Od roku 2025 zvýšení průměrné mzdy mírně zvýšilo maximální vyměřovací základ pro odvody (viz předešlá kapitola). Na straně odměňování členů se u družstva zavedla stejné slevy na dani jako pro jiné poplatníky. Veřejné podpory a dotační programy pro družstva (např. pro životní prostředí či bydlení) zůstávají dostupné za stávajících podmínek.

Další neziskové formy

Kromě spolku existují i jiné neziskové organizace vhodné pro veřejně prospěšné aktivity. Patří sem například obecně prospěšná společnost (o.p.s.) či nadace (nadační fond). Tyto subjekty nesmějí rozdělovat zisk mezi své zakladatele a musí ho reinvestovat do své činnosti (např. do obecně prospěšných služeb). Pro začínající podnikatele, jejichž hlavním cílem není zisk, mohou být atraktivní zejména grantové a daňové výhody těchto forem. Na straně druhé mají komplikovanější zakládací postup (např. notářský zápis zakladatelské smlouvy pro o.p.s.) a vyžadují určité minimální (často symbolické) vklady či majetek. Pro běžné podnikání je však v praxi volba neziskové formy neobvyklá, pokud si podnikatel neklade za cíl vzdělávací, kulturní nebo sociální činnost. Většina začínajících podnikatelů tak volí OSVČ či některou z obchodních společností.

Shrnutí: Začínající podnikatelé v ČR si musejí vybrat mezi jednoduchou živností (OSVČ) a korporátními formami (s.r.o., a.s., případně družstvo). OSVČ nabízí rychlý start a nízké náklady, ale nese vyšší osobní riziko a narůstající odvody. S.r.o. (resp. a.s.) přináší omezené ručení a větší důvěryhodnost, ale vyžaduje vyšší kapitál a složitější administrativu. Spolek či jiné neziskovky se hodí pro nekomerční projekty, nikoli pro ziskové podnikání. Při rozhodování je vhodné zvážit typ podnikání, rozsah činnosti, počet zakladatelů a očekávaný růst. Každá forma nese svoje specifické výhody a povinnosti, které je třeba pečlivě porovnat.